Teď jsem koukala na můj archiv článků. A řeknu jediné: Haha! Ne, dobře, tak úplně do smíchu mi nebylo. Spíš se usmívám nad tím, co jsem psala. A hlavně, že jsem za minulý rok napsala 4 články. Jako fakt? Jo, jako fakt!
Za minulý rok tam jsou 4 články, které se stejně všechny týkají mýho bývalýho, o kterém jsem psala, že ho nikdo nenahradí a že nikdo nebude lepší než byl on, a bla bla bla bla.. Neříkám, že jsem se nepobavila.
Moje názory na vztah se asi změnily a netrvalo to ani nijak dlouho. Stačilo potkat Holanďana, který ukradl ten poslední a nejposlednější kousek mého srdce, které bylo netknuté. (Tahle věta mi zní fakt dobře!). Bývalý šel na nějakou další kolej, která (už) někde skončila. Neříkám, že jsem zapomněla a neříkám, že se mi o něm občas nezdá - ale tak to by taky bylo divné. Ale mnohem divnější je, když se vám ve snu sejdou oba. Díkybohu, že to je jen sen.
Holanďan mi sice ukradl ty poslední kousky srdce, což ale neznamená, že bych teď žádné neměla. Podle mě mi to jen prospělo a moje láska (všeobecná) se začala znovuzrozovat. Jsem moc ráda, že ty poslední kousky mého srdce má někdo, kdo mě fakt miloval (minulý čas - je z Holandska. Jak dlouho by nám to asi vydrželo?) a vím to, že mě miloval. A i kdyby ne - já jsem změnila pohled na svět (lásku) a jsem volná. A největší štěstí na tom všem je, že on dostal ty nejlepší kousky srdce, které jsem měla. Zaslouží si je? To si sice nejsem tak úplně jistá, ale už to tak prostě je a já to nezměním. Stejně bych to neměnila - vyhovuje mi to.
Na druhou stranu - s kámošema ze školy plánujeme, jak poletíme do Holandska v létě. Já jsem pro. Holandsko je boží (nejen proto, že tam je on). Líbí se mi. Země je plochá. Lidi jsou na jiné úrovni - jako na hodně jiné, na dost jiné. Ale stejně je tam něco, co mě tam láká - že by on? Ne. Nejen on.

(Amsterdam - to je 'heart issue'; weheartit.com)
Taky jsem se rozhodla, že první polovinu prázdnin budu makat a druhou polovinu chci cestovat. Je veliká škoda, že bez peněz to nejde. Protože to bych tady celý rok nebyla. Miluju cestování a miluju poznávat nové věci a lidi - i když jsem i stydlín docela. Ale ten pocit třeba na letišti, pak v letadle - a najednou jste v cizí zemi. Nic neznáte. Nikoho neznáte. Neumíte jejich řeč. Ale ten adrenalin je boží, nebo ne? Samozřejmě se tohle tak úplně netýká rodinných dovolených, protože to je myslím trošku jinde než cestování na vlastní pěst, jen s několika poznámkami a nastudovanými místy z googlu a wikipedie, se staženou aplikací s hromadnou dopravou, která funguje offline - protože nechcete platit data v zahraničí, s google překladačem a to je vše.

(cítím z toho ten pocit v letadle; weheartit.com)
Umím si představit žít jako profi cestovatel. Ale být úplně zazobaná taky nechci - protože to nezažijete ten pravý život tam, kde jste. Je rozdíl bydlet v malém bytečku někde dál od centra, a nebo bydlet v pětihvězdičkovém hotelovém pokoji s výhledem na místní atraktivity.
Ajejeeje, dala jsem se na uvažování.
xoxo - Megg



Růžová! Miluju růžovou! ♥
Cestování je super, ale představovat si, že žiju jako profi cestovatel? To asi ne.